Víte, že:
- Polní kuchyně HF.14 byla vyrobena v roce 1912 pro Císařskou německou armádu.
- Na jednoduchém zažízení nebyl důvod cokoli měnit a tak polní kuchyně HF.14 sloužily v původní podobě až do konce druhé světové války.
- Vojáci polní kuchyni přezdívali "gulášový kanón".
- Souběžně byly v provozu dva typy. Pro pěší jednotky byla určena kuchyně s loukoťovými koly a pro motorizované jednotky se používala kola s pneumatikami.
- Pro rychlé přesuny, nebo přesuny na velkou vzdálenost bylo vhodnější kuchyni jednoduše naložit na korbu nákladního vozu.
- Jídlo a káva připravené v polní kuchyni bylo určené pro řadové vojáky, velitele rot a baterií. Strava pro vyšší důstojníky byla podávána v důstojnickém stanu, nebo alespoň odděleně od mužstva.
- Kuchyň obvykle obsluhoval kuchař-seržant, pomocný kuchař a dále 1-3 pomocní vojáci, kteří byli jiným způsobem ,,nepoužitelní".
- Personál polní kuchyně měl nárok jen na jednu střelnou zbraň.
- Jak už napovídá přezdívka, tak nejčastěji připravovaným pokrmem byl masitý guláš, ale také vojenským úřadem předepsané luštěninové kaše.
- Další funkcí polní kuchyně byl ohřev vody pro ošetření raněných vojáků a v obtížných podmínkách také vyváření prádla.
Technické parametry:
- kapacita pro 60-125 vojáků
- objem hlavního kotle 125 l
- objem kotle na kávu 60 l
- množství paliva pro přípravu jídla 10 -15 kg dřeva
- obsluha 2-5 osob
Ze vzpomínek Buhumila Sperlinga - Itálie 1916:
„Ale protože už je zde kuchyně, co nevidět bude zase ,plný štand´, protože ke kuchyni na vojně je každý voják veden neomylným pudem, který se u každého náhle projeví hned jak oblékne vojenský mundur.“
Návod na sestavení
