Víte, že:
- Zatím co se po východoněmeckých silnicích proháněly splašené rezavé plechy pod názvem Barkas, tak ve Volkswagenu připravovali již druhou generaci legendárního Transporteru. Původ však musíme hledat v Nizozemí.
- Základ legendárního Transporteru založil nizozemský dealer vozů Volkswagen Ben Pon, který si na montážních linkách všiml zásobovacích vozíků s korbou vpředu a kabinou za nákladem. V poválečné evropě chyběla vozidla všeho druhu a tak podnikavý B. Pon začal zásobovací vozítka nabízet svým zákazníkům. Zájem byl obrovský, ale nizozemské úřady odmítly schválit do provozu automibil, ve kterém seděl řidič až za nákladem. To ovšen Bena neodradilo. Rozstříhal dobový leták a na bílý papír nalepil obrázek kabiny před ložnou plochu a vyrazil do Volkswagenu.
- Vedení VW koncept posoudilo a přijalo. Tak vznikla legenda jež se dodnes stále vyrábí již v sedmé generaci.
- Sériová výroba T2 začala v létě 1967. Volkswagen nestíhal uspokojovat poptávku. Během prvních měsíců od uvedení na trh zaevidoval výrobce desetitisíce objednávek. Kapacita výroby musela být zvýšena na 270 ks denně. Pro srovnání můžeme uvést, že východoněmecký Barkas s vypětím všech sil vyrobil během 30 let tolik kusů, co VW za 1,5 roku.
- Konstrukce vozu byla jednoduchá a spolehlivá. Ke standardní dodávce tak postupně přibyl valník, Kombi, mikrobus, Caravelle, sanitka, nebo verze Samba s plátěnou zatahovací střechou.
- Sanitka byla vybavena dvěma místy pro převoz ležících pacientů a odnímatelným křeslem.
- Pod jedním z lehátek je skřínka s vybavením pro lékařský personál a na stropním čalounění jeden závěs pro upevnění infuze.
- Poslední vozy z generace T2 sjely z výrobní linky v polovině roku 1979, kdy je nahradila 3 generace T3. To už je ale jiný příběh.
- Celkem bylo v mnoha verzích vyrobeno 1 280 000 ks T1.
Technická specifikace:
- délka 4505 mm, šířka 1720 mm, výška 1980 mm
- pohotovostní hmotnost 1285 kg
- motor benzínový Boxer 4 o objemu 1600 cm3 o výkonu 35kW
- počet převodových stupňů 4 vpřed + 1 vzad
- objem palivové nádrže 45 l
- maximální rychlost 110 km/h
- spotřeba 10 l/100 km
- počet sedadel 2
- počet převážených pacientů max. 3
Z testu Magazínu Lastauto Omnibus 1979:
,,Vše ve voze je uzpůsobeno pohodlí a bezpečnosti pacientů. Již při nastupování ocení pacient a provázející lékař sklopný nástupní stupínek, který kompenzuje vysokou světlou výšku Transporteru. Jízda samotná je plavná a se zkušeným řidičem více méně stabilní. Během redakčního testu jsem si vyzkoušel i roli zdravotníka. Je s podivem jak lékaři zvládají kromě udržování rovnováhy ještě péči o pacienta. Já se dokázal v zatáčkách pouze válet po kabině ze strany na stranu k nezměrnému pobavení redakčních kolegů."
