
Víte, že:
- Na vývoji se podílel Ferdinad Porsche rodák z Vratislavic nad Nisou, který navrhl kombinovaný diesel-elektrický pohon.
- Do sériové výroby se však dostalo standardní řešení firmy Henschel s benzínovým motorem.
- Několik stojů bylo osazeno mimořádně kvalitním a pokročilým optickým zaměřovačem, který umožňovat střílet přesně i na velkou vzdálenost.
- Kanón KwK 43 L/71 dokázal na vzdálenost 500 metrů prorazit pancíř o síle 180mm.
- Poprvé byli ,,Královští tygři" nasazeni v srpnu 1944 na východní frontě.
- Přesto, že šlo o nejsilnější tank v druhé světové válce, tak během prvních dnů bylo zničeno v boji, nebo uvízlo v bahně 11 strojů.
- Tank Köenigstiger našel svého konkurenta pouze v sovětském stroji IS-2, nebo v Ardenách v americkém tanku M26 Pershing.
- Celkem bylo vyrobeno 492 ks.
- Výroba byla tak složitá a nákladná, že jich německé hospodářství zkrátka nedokázalo vyrobit více.
- Ještě 9. května 1945, kdy svět slavil konec války, tak Čechách u Třeboně se ještě bojovalo.
- Skupina 3 Tigrů se snažila probít do amerického zajetí a jeden velitelský Königstiger uvízl na podmáčené louce, kde se na několik týdnů stal místní atrakcí.
Technické parametry: 
- rozměry: délka 10,29m (7,38m bez kanónu), šířka 3,76 m, výška 3,09 m
- hmotnost 68 500 kg
- čelní pancéřování 185 mm, boční 80 mm, zadní 80 mm
- pohonná jednotka benzínový 12 válcový motor 23,1 l Maybach HL230 P30 o výkonu 515 kW
- maximální rychlost 38 km/h na silnici a 15-20 km/h v terénu
- objem palivových nádrží 860 l
- dojezd 170 km na silnici a až 120 km v terénu
- hlavní zbraň kanón KwK 43L/71 ráže 88 mm
- sekundární zbraň 2x kulomet MG 34 ráže 7,92 mm
- posádka velitel + střelec, nabíječ, řidič, radista
Ze vzpomínek velitele tanku George Dierse 1945:
"Dobře jsme věděli že je vše ztraceno, ale naše odhodlání neodevzdat Berlín bez boje nás hnalo vpřed. Zatím co sověti bušili na brány města, náš Köenigstiger byl vyslán k obraně vlakového nádraží ve směru Anhalter Bahnhof. Úkolem bylo zamezit nepřátelské armádě vstupu do města pomocí železnice. Ráno 18. dubna se nám podařilo zničit několik T-34 a donutit Rusy ke stažení. Ne však na dlouho. Hned ten den večer zasáhla odražená střela pravý pás našeho tanku. V noci boje polevily a nám se podařilo pomocí nářadí které jsme měli k dispozici pás opravit. Poslední bojovou akcí pro nás byla obrana Reichstagu. Vyčkávali jsme v zákrytu u Krollova divadla odkud jsme chtěli vyrazit na poslední zteč proti valícím se rudým hordám. Vše zkončilo po několika metrech najetím na minu ukrytou pod silnou vrstou prachu a drobné sutě. Nikomu z posádky se nic nestalo, ale pro nás to byl hořký konec. "