Víte, že:
- Konstrukcí lodě byl v roce 1758 pověřen kontrolor královského námořnictva Sir Thomas Slade. Zadání britské vlády bylo vlastně jednoduché. Postavit válečné plavidlo, které uveze přibližně 100 děl při zachování plavebních vlastností jaké měla o dva roky dříve vyrobená loď HMS Royal George.
- Pro stavbu tak velkého plavidla musel být v loděnici Chatham vybudován zcela nový suchý dok.
- Kýl byl založen 23. července 1759 v doku č.2. dnes známý jako dok Victory.
- Na stavbě lodi pracovalo neustále 150 dělníků, kteří spotřebovali 6000 vzrostlých dubů.
- Jednotlivé nosné díly trupu byly spojeny dvoumetrovými měděnými šrouby a dřevěnými kolíky z gvajaku.
- Tomu, že se loď dochovala do dnešních dnů vděčíme konci Sedmileté války. Stavba lodě byla na tři roky přerušena, což umožnilo dokonalé vyschnutí dřeva a usazení jednotlivých dílů.
- Dělníci loď dokončili na jaro roku 1765.
- Stavba lodě stála královskou pokladnu 63176 liber a 3 šilinky. Převedeno na dnešní ceny asi 260 000 000 Kč.
- HMS Victory měla být slavnostně spuštěna na vodu 7. května 1765, ale téměř k tomu nedošlo. Předák stavby Hartly Larkin si všiml, že mohutná loď nepropluje branami doku a ihned nechal provést měření. Obavy se potvrdily. Loď byla o 20 cm širší než brána doku. Šéf loděnice chtěl ceremoniál odložit, ale Larkin nechal obeslat všechny dělníky, tesaře ve městě a každého kdo uměl zacházet se sekyrou, aby přišel do doku a pomohl otesat úzkou bránu. Vše nakonec dopadlo skoro dobře.
- Proč jen skoro? Loď se skutečně podařilo na vodu spustit podle plánu, ale silně se nakláněla na pravobok a ponor byl mnohem větší než se očekávalo. Náklon se podařilo vyvážit zátěží, ale střílny dolní paluby byly jen 150 cm nad hladinou. Velký ponor vyřešit nešlo. I když konstruktér T. Slade si poradil. Do manuálu na použití plavidla dopsal, že střílny dolní paluby musí být v případě vysokých vln uzavřené a bylo hotovo.
- Loď HMS Victory prošla pod velením mnoha kapitánů vítěznými bitvami, ale patrně tou nejznámější je Bitva u Trafalgaru v roce 1805, kde se proti sobě postavila britská flotila a spojené loďstvo Francie a Španělska.
- Britská, menší flotila pod velením viceadmirála Horacia Nelsona zvolila drzou taktiku. V rozporu se všemi pravidly uznávaných námořních strategií rozrazila formaci spojeného loďstva a izolovali tak lodě nepřítele. Britské plavidla pak přesnou palbou ničila jednu loď za druhou.
- Kapitán francouzské lodě Bucentaure Jean Magendie později zaznamenal následující slova: ,,Salva bočních děl HMS Victory byla drtivá. Smrť železných kulí vyrvala v boku naší lodě díru, kterou by projel kočár se čtyřmi koňmi. Byli jsme ztraceni."
- Výsledkem bylo vítězství Velké Británie. Spojené loďstvo ztratilo 22 lodí, Britové ani jednu. Admirál Neslon však během bitvy utrpěl zásah z muškety na který později odpoledne zemřel.
- Bitva u Trafalgaru definitivně zmařila plány Francie a Španělska na invazi do Británie a z admirála Nelsona učinila národního hrdinu.
Technické parametry:
- rozměry: délka 69,3 m, šířka 15,8 m, ponor 7,24 - 7,44 m
- počet kajut: hlavní kajuta pro admirála s toaletou, 10 kajut vyšších důstojníků 8 kajut nižších důstojníků
- ubytování posádky v hromadných kajutách mezi děli.
- pohon: plachty o celkové ploše 5 440 m²
- výška hlavního stožáru 67 m nad hladinou
- maximální rychlost 9 uzlů (16,7 km/h), pokud se na trupu lodě utvořil nános mořských řas a korýšů poklesla maximální rychlost až o třetinu
- výtlak 3 500 tun
- výzbroj 44 dvanáctilibrových děl + 28 dvacetčtyřilibrových děl + 30třicetdvalibrových děl a 2 těžké drtiče
- zásoba munice 30 000 železných kulí různého kalibru a 40 tun černého střelného prachu
- muniční sklad umístěn pod čarou ponoru
- speciální vybavení: lodní chromonetr
- posádka 850 mužů
Ze vzpomínek lodního chirurga HMS Victory Dr. Willima Beattyho:
,,Paluba byla zavalena hustým kouřem, všude třísky, krev a ranění. Naše loď dostala desítky zásahů, ale stále byla schopna plout. O půl jedné přinesli do podpalubí admirála Nelsona."
