Víte, že: 
- Skvělé letadlo, nebo propadák ? Tak přesně na tyto dva tábory se dělili jejich piloti. Když konstruktér Robert J. Woods dokončil plány na první stíhač od společnosti Bell pod označením XP-39, tak již v tento okamžik si stroj neobvyklé konstrukce získal své příznivce i odpůrce.
- Motor byl uložen zcela nestandardně až za sedadlem pilota a k přenosu síli motoru byla použita dlouhá hřídel. Takové řešení vedlo k dobrému vyvážení letadla a posílení manévrovacích schopností. V prázdné přídi tak mohla být nainstalována potřebná výzbroj.
- Nestandardní byl i podvozek, kdy místo běžného zadního kola, nebo ostruhy bylo třetí podvozkové kolo na přídi. Přistání s takovým strojem vyžadovalo mnohem více zkušeností.
- První testovací let se uskutečnil 6. dubna 1938 na letišti Niagara falls. Testy prokázaly dobrou manévrovatelnost, vysokou rychlost, ale také potíže potíže s kompresorem GE.
- Ledadla prvních sérií byla nasazena v pacifiku, ale ve srovnání s japonskými Zery moc úspěšná nebyla. Některé zdroje dokonce uvádí, že P-39 byla ve výškách nad 5000 m zcela neužitečná.
- Zcela jiná situace byla na východní frontě. Spojenci dodali do Sovětského svazu téměř 5 000 letadel a ruští piloti si je nehohli vynachválit. Rozdíl byl v tom, že na východní frontě se letadla používala převážně k podpoře pozemních jednotek a vzdušné souboje se tak často odehrávaly v menších výškách, a právě v tom byla Airacobra velmi dobrá.
- Dalším důvodem bylo něco, co nedokáží popsat žádné technické tabulky. Letadlo si tzv. ,,sedlo" s naturelem ruských pilotů. Zatím co stroje jako P-51A Mustang, nebo Hurricane byla pro ruské piloty a podmínky příliš sofistikovaná, tak ve srovnání s nimi byl stíhač P-39 jednoduchá ,,kovařina".
- V několika verzích bylo vyrobeno asi 9 584 ks.
Technické parametry:
- rozměry: rozpětí křídel 10,36 m, délka 9,2 m, výška 3,61 m
- prázdná hmotnost 2 480 kg
- vzletová hmotnost 3 530 kg
- pohonná jednotka vidlicový dvanáctiválec Allison V1710-35 o výkonu 895 kW
- maximální rychlost 592 km/h
- maximální letová hladina 9 785 m
- dolet 2 360 km (s přídavnou nádrží)
- stoupavost 19 m/s
- výzbroj 1x kanón Oldsmobile M4 ráže 37 mm (30 nábojů) + 4x kulomet Browning ráže 7,62 mm (4 000 nábojů) + 200 kg puma, nebo přídavná nádrž
Ze vzpomínek sovětského pilota Alexandra Ivanoviče Pokryškina:
,,V roce 1943 jsme byli z Jak-1 v rámci programu Lend ans Lease přezbrojeni na americké Airacobry. Přidělili mi letadlo s číslem 100. Byl to dobrý společník, ale symbol pro sestřely to zrovna nebyl. Vždy jsem se snažil využít dobré manévrovatelnosti a ostrých zátáček, které si mohli dovolit vzhledem k přetížení jen piloti s vynikající fyzickou kondicí. "
Návod na sestavení
