Americký terénny automobil medical Jeep Willys MB COBI 2806 - World War II 1:12

Víte, že:

• V roce 1941 o státní zakázku pro armádu USA soutěžily 3 společnosti  American Bantam, Willys-Overlan a Ford Motors.
• Soutěž nakonec vyhrál Willys Overland Motors Ltd., jelikož nabídl cenu pouhých 739 USD a tím započala slavná éra vozů Jeep.
• Kontsruktérem vozu byl Karl Probst, který navrhl základní koncept a design během dvou dnů.
• Společnost Willys dokázala zahájít sériovou výrobu 73. den po schválení projektu. Taková flexibilita je v dnešním automobilovém průmyslu nemyslitelná.
• Zatím co Willys dodával vozy americké armádě, tak společnosti American Bantam a Ford dostali zakázky od Sovětského svazu a Velké Británie.
• Poptávka po terénních vozech byla tak velká, že kapacita Willysu nedostačovala ani po opakovaném navýšení, a tak byla část výroby převedena do Fordových továren pod značkou Ford GPW.
• Přední světla vozu bylo možné otočit směrem do motorového prostoru pro případ opravy.
• Modifikace vozu pro zdravotnické účely umožňovala přepravu raněných vojáků z boje nebo přepravu mediků právě k vojákům.
• Preziden Eisenhower jednou prohlásil ,,je to jedna ze tří zbraní, které rozhodli válku ve prospěch U.S."
• Celkem bylo v různých verzích vyrobeno přes 647 925 ks.
• Spojené státy americké dodaly do Sovětského svazu více než 75 000 vozidel.

Technické parametry:

• délka 3,36 m, šířka 1,57 m, výška se střechou 1,77 m
• hmotnost 1 050 kg
• pohonná jednotka 4 válcový benzínový motor Willys L134 GO DEVIL o výkonu 45 kW
• počet převodových stupňů 3 vpřed a 1 vzad + redukce
• objem palivové nádrže 68 l
• dojezd 480 km
• spotřeba paliva 14,1 l/100 km
• rychlost 105 km/h 
• brodivost 0,53 m
• počet sedadel 1 + 1
• počet míst pro převoz pacientů 1-2
• hlavní zbraň kulomet Browning M2HB ráže 12,7 mm

Ze vzpomínek zdravotníka 36. pěší divize:

„Během jedné akce v Itálii musel náš zdravotnický Jeep Willys MB evakuovat zraněného vojáka z vesnice. Když jsme dorazili na místo, zjistili jsme, že celá vesnice se shromáždila kolem zraněného a každý chtěl nějak pomoci. Starosta vesnice se nakonec rozhodl, že pojede s námi, aby zajistil, že voják dostane nejlepší péči. Cestou do nemocnice se starosta tak sžil s rolí, že začal rozdávat pokyny, kde se má Jeep zastavit, což vedlo k tomu, že cesta trvala dvakrát déle – naštěstí se ukázalo, že voják měl jen lehké zranění a starosta si získal přezdívku "generál Jeep".“